Beáta Beke
Narodila jsem se v malém městečku na jihu Slovenska. Plynně proto hovořím maďarsky a blízký je mi také ten temperament. Již na gymnáziu mě okouzlila filozofie, literatura a vše, co souvisí s uměním, a proto jsem vystudovala obor kulturní studia. Na univerzitě jsem se seznámila s psychologií C. G. Junga, která se stala pro můj život stěžejní.
Po dokončení magisterského studia jsem strávila rok v Londýně, který mi přirostl k srdci. Zpět domů mě přivedla možnost nastoupit do doktorského studijního programu na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Věnovala jsem se kvalitativnímu výzkumu v sociálních vědách a vedla semináře z filozofie kultury, kulturní antropologie, sociologie umění a sociologie životního způsobu. Po získání titulu PhD. jsem na katedře dva roky působila jako odborná asistentka.
Po šestileté mateřské přestávce se synem Arturem a dcerou Agnes se toho hodně změnilo a spíše než sociální teorie mě začalo přitahovat sociální a léčebné umění.
Absolvovala jsem komplexní tříletý výcvik v systemických konstelacích podle Berta Hellingera pod vedením vynikajících učitelů a také roční facilitační výcvik v proces-orientované psychologii (IPOP) v Praze. Díky těmto náročným výcvikům jsem začala lépe vnímat a chápat dění jak v lidské duši, tak v sociálních procesech. Je to však teprve začátek cesty…
Když měla naše mladší dcerka nastoupit do školky, objevili jsme zcela „náhodou“ komunitní lesní školku a školu s waldorfskou pedagogikou. Ve škole tehdy hledali třídní učitelku pro spojenou čtvrtou a pátou třídu a já tuto nabídku přijala. Během mého téměř čtyřletého tamějšího působení jsem se setkala také s dětmi, které to v životě nemají lehké nebo jsou nějakým způsobem oslabené. Snažila jsem se s nimi pracovat a podporovat je při učení i při začleňování do kolektivu. Postupně jsem zjistila, že jsem pro takové děti vždy měla pochopení a že se díky nim můžeme i my sami rozvíjet a stávat se lidštějšími. Také ony za mnou rády přicházejí.
V současnosti studuji obor Léčebná pedagogika, umělecká terapie a sociální umění v Akademii TABOR v Praze. Právě zde nacházím skutečně uspokojivé odpovědi na otázky týkající se lidského života a individuálního vývoje a získávám dovednosti v různých umělecko-terapeutických metodách.
Věnuji se také kranio-sakrální terapii a pracuji s projektivními diagnostickými a terapeutickými metodami „Sandplaying“ (pískoviště) a „Familienbrett“ (rodinná/systemická deska).
Osud mě z komunitní waldorfské školy v Borince nedaleko Bratislavy zavál do LESVESu, kde jsem se stala součástí podpůrného týmu, učitelkou a vychovatelkou. S rodinou jsme se přestěhovali do Čech mimo jiné i proto, že waldorfská pedagogika to na Slovensku nemá snadné a prozatím je lepší věnovat se jí spíše v tichosti. Já mám však ráda, když se věci mohou dít odvážně, svobodně a zodpovědně a zároveň mohou být viděny.