Alice Maráková Hilmarová
Jsem.
Jedním slovem jsem. Dvěma slovy obyčejným člověkem. Jsem obyčejným člověkem.
Jsem lidským tvorem, rozhovorem. Příběhem či písní. Světlem jako stínem. Vším.
Pozorovatelem cesty, v níž horizont dohledu má úhly pohledu.
Hořím, když tvořím. Vstávám, když padám. Chybuji. Rostu.
A stále tančím mezi světy, skrze slova, skrze věty.
Miluji život s jeho nekonečnou rozmanitostí.
Miluji dětskou hravost, radost, transparentnost, autenticitu, přímost…
Vztahy vnímám jako základ.
Důvěřuji v proměnlivost Bytí.
Vděčnost je má silná stránka.
* * *
https://www.youtube.com/watch?v=EOU-x4znAMs&list=RDboIJfcHyDUY&index=4
* * *